Site Loader

Letecká společnost Finnair a její nabídka z Prahy do Pekingu za 11000Kč nás nenechala klidnými a tak jsme bez dlouhého rozmýšlení zakoupili tyto letenky. Bylo to 4 měsíce dopředu a tak jsme měli spoustu času naplánovat si tento 7 denní výlet. Bylo potřeba vyřešit věci jako rezervace ubytování, rezervace parkovacího místa na pražském letišti a hlavně vyřídit vízum do Číny. Vše proběhlo v pořádku a my se tak mohli těšit na ten den D.

První den:

Byla středa a nám začínal ten dlouho očekávaný týden. Auto jsme zaparkovali na „Parkoviště letiště Ruzyně“, ze kterého nás zavezli dodávkou na 3km vzdálené letiště. Parkovné na 7 dní nás zde stálo 799Kč. Z Prahy jsme odlétali 11:35h a let do Helsinek trval 2 hodiny. V tomto finském hlavním městě jsme přestupovali na větší letadlo do Pekingu. V Helsinkách jsme měli na přestup tři a půl hodiny. Na letišti jsme si dali oběd v BurgerKingu a čekali na let do Číny. Plánovaný přílet do Pekingu jsme měli až na druhý den v 7 hodin ráno.

Druhý den:

Po 8 hodinách v letadle jsme konečně přistáli v hlavním městě Číny. Mezinárodní letiště se nachází 30km od centra. Otisky prstů a pasová kontrola. Tohle nás čekalo na jednom z největších letišť na světě v Pekingu. Po vystoupení z letadla jsme dlouho chodbou přišli k automatům, ve kterých každý musel zanechat otisky prstů. Automat vám poté vydal lístek, který jsme si museli vzít s sebou na pasovou kontrolu. Jak už to tak bývá, museli jsme nějakou dobu čekat, než se na nás dostala řada a my tak mohli předložit pasy ke kontrole. Vše proběhlo v pořádku a tak jsme mohli nastoupit do vlaku, který nás zavezl do hlavní haly letiště. Mezi terminály jezdí zdarma vlak, jehož cesta netrvá déle než 10 minut. Podle ukazatelů „Airport express“ jsme našli zastávku vlaku, který jezdí z letiště do Pekingu a zpět. V automatech jsme si zakoupili jízdenky na v pořadí druhou a konečnou stanici Dongzhimen. Cesta z letiště trvala necelých 20 minut. Vystoupili jsme a přesedali na metro. Lístky se kupují v automatech, které jsou v každé stanici metra. Cena lístku se odvíjí od ujeté vzdálenosti metrem. To znamená, že pokud chcete přejet jen na druhou stanici zaplatíte 3 yuany (1 Yuan=3,5Kč). Cena jízdenky se stupňuje podle počtu kilometrů. Do vzdálenosti 6km zaplatíte 3 yuany. S každými dalšími 6 překročenými kilometry se cena navyšuje o 1 yuan. Tímto způsobem jsme kupovali jízdenky.

První naši zastávkou byla stanice „Tiantan“. Zde jsme navštívili jednu z nejznámějších památek Pekingu a to Chrám nebes. Tento chrám leží uprostřed rozlehlého parku plném zahrad a menších chrámů. Za vstup do parku jsme zaplatili každý 15 yuanů (student 7,5) a vstup ke Chrámu nebes vyšel každého na 20 yuanů (student 10). Po nějakém čase jsme celý park prošli a vylezli západní bránou. Vydali jsme se na sever a po 1,5km chůze jsme přišli na známou nákupní ulici Qianmen street. Zavítali jsme do nejrůznějších obchodů se sladkostmi, oblečením a také si dali jídlo v místní restauraci. Chvíli nám trvalo, než jsme si zvykli na to, jíst hůlkama. Jednu dobu na nás všichni návštěvníci restaurace zírali a smáli se nám 😀 Nedivím se jim. Nicméně jsme to do sebe nějak naházeli a šli pryč. Ještě jsme si dopřáli jahody obalené v medu a vyrazili na hotel. Ubytovali jsme se v hotelu Jinjiang Inn poblíž stanice metra „Jintai“. Za 5 nocí jsme každý zaplatili 2500Kč. S kvalitou a vybavením pokoje jsme byli nadmíru spokojeni.

Třetí den:

Velká čínská zeď

Čtvrtý den:

V sobotu ráno jsme si nakoupili jídlo v místních potravinách a šli na metro. První zastávka tohoto dne byla stanice metra „Panjiayuan“. Navštívili jsme zde největší trh v Číně. Na tomto místě bylo více než 4000 obchodů s více než 10000 prodejci. Na tomto trhu bylo možno zakoupit například od nejmenších až po největší kamenné budhistické sochy, tradiční nábytek, čínské obrazy, knihy, keramika a mnoho dalšího. Samozřejmě bez smlouvání o cenu by to nešlo a tak jsme toho usmlouvali co nejvíce a nakoupili toho opravdu hodně. Prodejci měli radost a my také.

Další zastávkou byl Olympijský park. Vysedli jsme na stanici metra „Olympic park“ a vyrazili jsme k hlavní bráně. Žádné vstupné po nás nikdo nechtěl a tak jsme po chvíli stáli na místě, kde se konaly letní olympijské hry v roce 2008. Bylo zážitkem vidět Ptačí hnízdo neboli Pekingský národní stadion pro 91 tisíc diváků a také Pekingské národní plavecké centrum známé jako Vodní kostka. Viděli jsme také olympijskou vesnici, místo kde přespávali sportovci z celého světa. Vše bylo velmi moderní a zajímavé.

Asi 500 metrů od Olympijského parku byl vstup do Čínského etnického parku. Zaplatili jsme vstupné každý 90 yuanů a vstoupili dovnitř. Čekalo nás zde asi 50 ukázek různé lidové architektury Číny. Velmi příjemné byly procházky mezi obřími stromy a také kolem vodních ploch. Od nejmenších až po opravdu honosné chrámy vyzdobené tradičními malbami do posledního detailu. Na tomto místě jsme strávili přes 3 hodiny a je potřeba říct, že bylo pořád na co se dívat. Zmožení ze všeho toho chození a tolika zážitků jsme si šli nakoupit do přilehlého nákupního střediska.

Další a poslední věc na seznamu byla podívat se k mrakodrapu China Zun. Tato budova je se svými 528 metry na deváté příčce nejvyšších mrakodrapů světa. V blízkosti jsme také obešli CMD Headquarters neboli China Media Group Building, známý svým neobvyklým tvarem. Odtud jsme obdivovali okolní mrakodrapy a moderní architekturu tohoto velkoměsta. Po několika minutách byla tma a celé město se rozzářilo ve všech barvách. My tak ještě chvíli s údivem sledovali vše kolem a pak přišel čas jet na hotel.

Pátý den:

Byla neděle ráno a my vyrazili do jednoho z nejznámějších chrámových komplexů Yonghe Temple (Lama Temple). Stanice metra „Yonghegong“ je v těsné blízkosti. Za vstup jsme každý zaplatili 25 yuanů(student 12). Yonghe Temple je chrám a klášter tibetského budhismu. Je to jeden z největších a nejdůležitějších tibetských buddhistických klášterů na světě. Architektura a umělecká díla těchto chrámů byla skutečně velkolepá. Procházeli jsme chrám po chrámu, přičemž v každém z nich bylo několik soch nejrůznějších bohů. V posledním a největším chrámu byl největší ze dřeva vyřezávaný zlatý budha na světě. Byl vysoký 26 metrů a široký 6 metrů. Byl zážitek vidět rituály a modlitby lidí modlících se k budhovi. Na tomto místě jsme strávili celé dopoledne. Byli jsme plní zážitků a čekala nás cesta na severozápadní okraj Pekingu. Zde se nacházel Summer Palace. Jednalo se o palácový komplex s obrovským jezerem uprostřed. Kolem jezera bylo k vidění více než tři tisíce různorodých staveb. Letní palác je zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vstupovali jsme severní bránou od stanice metra „Beigongmen“. Vstupné bylo pro každého 30 yuanů. Jako první jsme obešli nejrůznější obchůdky s jídlem a suvenýry kolem menšího jezera. Poté nás čekal výstup po kamenech a schodech na skálu, kde se nacházel budhistický chrám. Z tohoto vrcholu jsme se kochali výhledem na okolní krajinu a také na Peking. Sešli jsme dolů k budhistické věži, která byla postavena na počest budhy. Tato osmiúhelníková věž byla vysoká 41 metrů a byla postavena na kraji hory 60 metrů nad hladinou jezera. Postupně jsme podél jezera obcházeli menší chrámy a obchůdky až jsme přišli ke 150 metrů dlouhému mostu, který spojoval východní břeh a ostrov South Lake Island. Na sloupcích zábradlí tohoto mostu bylo vytesáno 500 kamenných lvů v různých pozicích. Na ostrově jsme navštívili Síň prozíravosti, Chrám draka krále a Věž měsíčních vln. Po návratu přes most zpět na břeh jsme zamířili do Síně štěstí. Tato síň sloužila jako obytná místnost pro císařovnu během jejího pobytu v Letním Paláci. Postupně jsme došli k východní bráně a pak na metro. Jeli jsme zpět do centra na stanici „Shichahai“. Vystoupili jsme přímo před chrámem Huo De Zhen Jun Miao. Tento chrám byl jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Bohu ohně. Kolem chrámu jsme prošli na ulici Qianhai Dongyan, kde bylo nespočet restaurací, barů a obchodů. Na tomto velmi příjemném místě jsme si také my dali večeři v jedné z místních restaurací. Po jídle jsme se chvíli procházeli uličkami a jelo se na hotel.

Šestý den:

Bylo pondělí a my před sebou měli poslední celý den. Kolem 7 hodiny ráno jsme se tak jako každé ráno zastavili v marketu na jídlo a spěchali na metro. Čekala nás návštěva Náměstí Nebeského Klidu, které je známo také velkým počtem turistů, a tak jsme tam chtěli být co nejdříve. Nachází se u zastávky metra „Qianmen“. Asi 30 minut jsme si prostáli ve frontě, díky důkladným prohlídkám před vstupem na náměstí. Nicméně dalo se to přežít a my tak mohli stát na 880 metrů dlouhém a 500 metrů širokém náměstí, které je jedno z nejznámějších míst v Číně. Shlédli jsme Mauzoleum Mao Ce-tunga, Památník lidových hrdinů, Velkou síň lidu, a Národní muzeum čínské historie. Náměstí bylo pod neustálou kontrolou policistů a kamer. Na severu náměstí jsme prošli Bránou Nebeského klidu. Před bránou stáli dva kamenné sloupy, každý se zvířetem na vrcholu. Tato zvířata zde dohlížela na císaře. Na čele brány je umístěn portrét Mao Ce-tunga. Brána Nebeského klidu je považována za symbol Čínské lidové republiky. Po 500 metrech za touto bránou se nacházel hlavní vchod do Zakázaného města. Protože bylo pondělí, byla brána do Zakázaného města zavřena. My tak šli podél hradeb dál na sever a po 15 minutách chůze jsme stáli u vstupu do Jingshan parku. Tento císařský park sloužil původně jako soukromá císařská zahrada. Je uveden jako klíčový státní park a je místem, kde se lidé shromaždují a stýkají. Vstupné každého stálo 2 yuany. Po vstupu přední bránou parku se přímo před námi nacházel dvoupatrový pavilon se zlatou střechou. Tento pavilon byl původně místo pro císaře k uctívání pamětní desky Konfucia. Vydali jsme se po úzkých schodech směrem nahoru do kopce. Kopec uvnitř parku měl pět vrcholů a na každém z nich byl malý pavilon. V každém tomto pavilonu byla původně umístěna socha Buddhy. Všechny sochy byly bohužel ztraceny během války. Uprostřed vrcholu kopce jsme stály na nejvyšším bodě Pekingu. Naskytnul se nám neskutečný výhled na celé Zakázané město a také větší část Pekingu. Postupně jsme sešli z kopce zase dolů. Cestou jsme potkali mnoho starých lidí, kteří tančili, zpívali nebo cvičili bojová umění. 

Ven z parku jsme vyšli západní bránou, ze které je přímí vstup do vedlejšího Beihai parku. Tento park byl postaven v 11. století a patří mezi největší čínské zahrady s jezerem. Zaplatili jsme každý 20 yuanů a mohli vstoupit.  Za bránou jsme se vydali přes kamenný most na ostrov Jade Flower Island na jehož vrcholu jsme navštívili 40 metrů vysokou Bílou pagodu, která byla postavena na počest návštěvy 5. Dalajlámy v roce 1651. Uvnitř pagody jsme viděli různá buddhistická písma, pláště mnichů, misky a také kosti mnichů. Cestou dolů jsme navštívili několik menších pavilonů a chrámů. Přešli jsme přes most zpět a šli na sever podél jezera. Viděli jsme buddhistický chrám Yong an a chrám Chanfu a dali si jídlo v bistru. Odtud jsme severní bránou vyšli ven z parku a nasedli na stanici metra „Beihai North“. Vystoupili jsme na stanici „Wangfujing“. Zde se nacházela nákupní ulice známa jako Princes Mansion Well. Vydali jsme se jižním vchodem kolem pekingského obchodního domu na sever. Všude kolem bylo mnoho restaurací, pouličních stánků s občerstvením a také světově známé značkové obchody s oblečením. Pomaličku jsme prošli tuto kilometr dlouhou ulici až ke katolickému kostelu Svatého Josefa, kde jsme chvíli poslouchali a sledovali nejspíš nějakou místní hudební skupinu. Cestou zpět k metru jsme si dali večeři v KFC v jednom z nákupních center. Potom jsme ještě chvíli seděli venku na lavičce a sledovali proudící davy lidí. Poslední večer byl za námi a jelo se na hotel. 

Sedmý den:

V úterý ráno jsme odevzdali klíče na recepci a ze stanice,,Dongzhimen“ jsme jeli na letiště. Po necelých 20 minutách jsme byli na letišti a čekali na letadlo.

Cenová kalkulace:

  • Letenka: 11 000Kč
  • Ubytování: 2500Kč
  • Doprava + jídlo: 3500Kč
  • Vstupy: 700Kč
  • Sečteno podtrženo 7 dní v Pekingu pro jednoho cca 17 700Kč.

Více fotek na instagramu!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *